Říj
07
2015

Co dělat když vypukne požár na palubě

V dalším článku jsem byl požádán o popsání problému s požárem na palubě. Rovnou píšu, že naštěstí s tímto malérem nemám za letu osobní zkušenost. Párkrát mi to bafnulo jenom na zemi. Ale vlastně i to je důležité dokázat zvládnout. Tak třeba se informace hodí dalším pilotům.

Požár v letadle je snad ta nejhorší věc, která nás může za letu potkat. Svoje o tom věděli všichni váleční piloti, kteří neměli ani tak hrůzu ze sestřelení, jako z toho, že v letadle uhoří. Po nás v našich dobách naštěstí většinou nikdo nestřílí a tak nám prostřelení palivového potrubí nehrozí, ale postupný únik, nebo porucha palivové soustavy může vést ke stejnému požáru. Požár, oproti běžnému nouzovému přistání je problematičtější v tom, že samozřejmě potřebujeme být na zemi co nejdřív.

Jako vždy i v tomto případě příručky radí „zachovat klid“. No, to je podle mé zkušenosti celkem hraběcí rada, protože hodit se do klidu v okamžiku, kdy kolem kabiny poletují plameny je opravdu těžké. Řekněme tedy alespoň „nepropadnout naprosté panice“. To už je přijatelnější.

První věcí, která snad každého napadne i bez příruček, je zavřít hlavní uzávěr paliva. Jediné, kde může palivo hořet, je v motorovém prostoru. Pamatujte, že nehoří palivo, ale jeho výpary. To znamená, že do uzavřené nádrže se nám požár nedostane. Musíme se ale zbavit paliva, které je už z nádrží venku. A samozřejmě zamezit jeho dalšímu přísunu k ohni.

Hořet nám bude nejspíš palivo které z nějakého důvodu vyteklo kolem motoru a výpary se vznítili od výfuků. Uzavřením hlavního uzávěru zabráníme tomu, aby byl oheň nadále živen přitékajícím palivem z nádrží. Tady pozor na různé systémy vedení paliva tam a zpět, které kdysi velice trefně pojmenoval  zkušený technik a pilot Míra Fráňa jako soustavy „Gabčíkovo – Nagymaros“, protože někteří tvůrci letadel (týká se UL konstrukcí) ve snaze vést palivo k motoru, přebytečné zpět a to celé zálohovat dalším externím čerpadlem, vytvoří neuzavíratelnou soustavu, kde i když hlavní uzávěr je instalován, tak nedokáže uzavřít všechny hadičky, které z nádrže vedou. Hlavně pozor na ony různé „vracečky“. Taková vracečka palivo možná úspěšně vrací do nádrže, ale v okamžiku zastavení čerpadla jej opět z nádrže může posílat zpět k motoru. To je ale otázka konstrukce.

Po uzavření paliva musí přijít další úkon, který už tak sám od sebe každého nenapadne. Je to okamžité přidání plného plynu. Proč. No to je proto, že karburátory, palivové filtry a vedení jsou plné paliva, které nám stále může hořet a požár prodlužovat, nebo rozšiřovat. Tím že otevřeme plynové přípusti naplno se ale veškeré palivo rychle spotřebuje v motoru, kde nám žádnou škodu nenadělá.

V letadlech, která jsou vybavena hasícím zařízením v motoru samozřejmě hasíme podle příručky k letadlu. U menších letadel, kde takové zařízení nebývá musíme doufat, že uzavření paliva a jeho spotřebování v motoru bude stačit k uhašení. Potom následuje obvyklý postup pro nouzové přistání. Jak prosté, že…

Jak ale s kouřem v kabině? První co každého napadne, je otevřít okénko. Ale pozor! Většina těchto okének je na kabině, která je logicky na horní, tedy sací straně letadla. Jako ventilačka samozřejmě fungují, protože jejich otevřením začne kabinou proudit vzduch, ale ne okénkem dovnitř, nýbrž ven! A odněkud se ten vzduch nasávat musí. Bylo by více než nevhodné, kdyby to bylo zrovna ze zakouřeného motorového prostoru. Většina letadel má ještě instalované ventilační otvory, kterými opravdu můžeme přivádět čerstvý vzduch zvenku. Proto je potřeba nechat okénko zavřené, případně jej okamžitě zavřít a otevřít tyto ventilace. Jak funguje ventilace v kabině je potřeba před letem znát. Vypadá to jako celkem nezajímavá ptákovina, ale zrovna v tomto případě se vám velice hodí.

Samozřejmě, uvíznout v hořícím letadle po dopadu na zem nikdo z nás nechce, ale nerozepínejte si bezpečnostní pásy, dokud neprovedete nouzové přistání! I sebelépe provedené může skončit v kotrmelcích a tady vás pásy můžou velice dobře ochránit.

Častěji než za letu se ale se vzplanutím letadla setkáváme na zemi. Pomiňme ty záhadné požáry neprodejných, ale dobře pojištěných letadel, která vzplanula zcela sama za hangárem bez cizí účasti den po výměně drahé stavitelné vrtule za dřevěnou a v době, kdy instalovaná GPS byla zrovna v opravě.

Nás zajímá nepříjemné vzplanutí při spouštění motoru. Stává se to v případě, kdy z nějakého důvodu motor nechce naskočit. Každým dalším pokusem přitéká další palivo. Plná plováková komora potom můře přetéct ventilací a přebytečné palivo teče po konstrukci, někdy se může i shromáždit v motorovém prostoru. Další pokus o nastartování může poslat plamínek výfukem do onoho oblaku výparů a oheň se rozhoří. A tady pamatujte, letadla vybuchují tak maximálně ve filmu. To, že se vám valí krapet kouře z motorového prostoru, není důvod k panickému útěku pryč za hysterického řevu „bouchne to, bouchne to“, ale spíš k nějaké logické akci. Pokud nám motor již naskočil, je nejlepší dát plný plyn. Ta trocha paliva, která v motorovém prostoru byla, rychle vyhoří a pokud není příčinou porušené palivové potrubí, požár hned skončí. Samozřejmě je potom potřeba motor zastavit a zjistit, jestli nedošlo k nějakým škodám.

Pokud bylo potřeba hasit, potom celý motor, motorový kryt i motorový prostor pořádně vyčistěte a vymyjte. Hasidla jsou dost agresivní prostředky a po pár týdnech by vám mohla poškodit hodně kovových dílů. Hasicí přístroj by měl být na letišti vždycky po ruce. Letadla všeobecného letectví jej mají dokonce v povinné výbavě.

Přeju sobě i vám, abychom si o těchto věcech jenom psali a četli.

Napsal FlyForFun v: Bezpečnost létání |

Letecká škola FLY FOR FUN 2016.